logo dpmlj

Překlad

Tramvaje v Liberci

1895

Byla založena „Společnost liberecké pouliční dráhy“, která obdržela předběžnou koncesi pro stavbu tratě úzkorozchodné pouliční dráhy od nádraží do Lidových sadů.

1897


Dne 17.5. byla zahájena stavba trati od nádraží do Lidových sadú. Dne 25.8. byl slavnostně zahájen provoz v úseku Nádraží - městský lesík ( nyní zastávka ZOO ). Trať vedla dvoukolejně od nádraží přes Soukenné náměstí ulicemi Pražskou a Moskevskou na náměstí Dr. E. Benešek radnici. Dále pokračovala jednokolejně kolem divadla a hlavní pošty; ulicí Sokolskou na Šaldovo náměstí a dále kolem lázní a muzea k prozatímní konečné stanici u ZOO. Dne 11.11. byl zahájen provoz také na zbývajícím úseku od ZOO do Lidových sadů.

1899

Dne 8.6. byla  zahájena stavba trati z náměstí Dr. E. Beneše do Rochlice a již 14.9. byl na této nové trati zahájen pravidelný provoz.

1904

Dne 1.5.byla zahájena stavba trati z náměstí Dr. E. Beneše do Růžodolu I. a zároveň bylo započato s kladením kolejnic v dolní části ulice 5. května ( mezi náměstím radnicí a Šaldovým náměstím ). Provoz na nové trati do Růžodolu byl zahájen dne 9.11. a 1.12. došlo ke sloučení této trati s tratí Soukenné náměstí – Rochlice.

1906


Dne 28.2. byl do Liberce zapůjčen jeden jablonecký motorový vůz, 5.4. následovaly další dva motorové vozy a čtyři vleky. Všechny zapůjčené vozy byly určeny pro provoz na výstavní trati ze Šaldova náměstí na Husovu třídu do prostoru první „Německo - české výstavy". Stavba této trati byla zahájena dne 8.3., dokončena 16.4. a byla v provozu od 17.5.do 14.10. Krátce nato bylo veškeré zařízení trati demontováno a jablonecké vozy byly vráceny zpět.

1907

Dne 2.5. byla zahájena stavba druhé koleje v úseku ZOO – Lidové sady a 12.6. byl tento úsek předán do provozu. Stavba druhé koleje v úseku Šaldovo náměstí ZOO byla zahájena 26.6.. Od srpna byl na celé trati nádraží – Lidové sady, s výjimkou dvacetimetrového úseku při vyústění horní části ulice 5.května na Šaldovo náměstí, dvoukolejný provoz. V tomto roce byly také zahájeny přípravné práce ke stavbě nové vozovny na pozemku u plynárny v Nitranské ulici, protože prostory původní vozovny v objektu elektrárny v Tatranské ulici již nevyhovovaly.

1908


V srpnu byla předána do provozu nová vozovna.

1910

Dne 9.11. byla předběžně povolena stavba trati do Horního Hanychova. Byly projednány dva návrhy:

  • od Nádraží k Viaduktu – nebo
  • ze Soukenného náměstí ulicemi Barvířskou, Orlí a Františkovskou k Viaduktu a dále do Horního Hanychova

1911

Předběžné povolení ke stavbě trati ze Soukenného náměstí do Ruprechtic bylo vydáno dne 10.4.

1912


Dne 25.4. byla zahájena stavba trati do Horního Hanychova ulicemi Barvířskou, Orlí a Františkovskou, začátkem srpna byly pro tuto trať dodány ze Štýrského Hradce nové motorové vozy. Stavba trati byla dokončena 30.9. a od 16.10. by1 zahájen pravidelný provoz.

1914

Ve dnech 1.a 2.2. se konalo na Ještědu sáňkařské mistrovství Evropy. Pro hanychovskou trať to znamenalo první zatěžkávací zkoušku. Od 28.4. byl povolen celoroční provoz s vlečnými vozy na hanychovské trati. V důsledku mobilizace většího počtu zaměstnanců byl na pouliční dráze od 26.7. dočasně omezený provoz. První transporty raněných vojáků pouliční drahou byly provedeny dne 29.11. Ranění byli rozváženi od nádraží k lazaretům ve městě.

1918

Počet přepravených osob v tomto roce mnohanásobně překročil počty z let minulých a vozový park se ocitl na hranici svých možností. Docházelo k častému omezování provozu vzhledem k nedostatku pojízdných vozů a elektrické energie.

1920

Ve dnech 14.3. - 22.3. se konaly prvé liberecké veletrhy. Pouliční dráha pro nedostatek vozů dokázala jen stěží zajistit dopravu návštěvníků veletrhu.

1921

Od počátku roku byly používány směrové tabulky v bočních oknech motorových vozů. hDne 13.8. zahájily II. liberecké veletrhy; na trati nádraží - Lidové sady byla doprava posílena deseti novými motorovými vozy, dodanými v červnu a červenci ze Studénky.

1924


Dne 13.12. bylo zavedeno číselné označování linek:

  • č.1.  Nádraží - Lidové sady
  • č.2.  Rochlice - Růžodol I.
  • č.3.  Soukenné náměstí - Horní Hanychov

1925

Dne 10.12. by1 poprvé nasazen při odklízení sněhu nový motorový pluh.

1926


V tomto roce bylo obnoveno kolejiště na nádvoří vozovny a byla postavena kusá kolej  k železniční vlečce v Nitranské ulici.

1927

První autobusová linka patřící pouliční dráze zahájila provoz dne 1.10. na trase z náměstí Bojovníků za mír do Ruprechtic.

1929

V květnu byla zahájena stavba prodloužení tramvajové tratě v Růžodole I., od původní konečné u mostu přes Nisu do středu obce k nynější restauraci Slovanský dům. Dne 22.12. byl na této prodloužené trati zahájen provoz.

1932


V dubnu byly předloženy projekty na kolejovou trasu od Nádraží k Viaduktu v Žitavské ulici a pro smyčku v Lidových sadech. První projekt byl schválen, druhý prozatím zamítnut. Stavba kolejové spojky nádraží - Viadukt byla zahájena 4.7. a dokončena 16.8. Od 1.11. byl zahájen provoz na nové lince č.3  z Lidových Sadů do Horního Hanychova a trati z Lidových Sadů k nádraží a ze Soukenného náměstí do Horního Hanychova byly sloučeny zahájením provozu na nové spojce v Žitavské ulici. Původní úsek trati ze Soukenného náměstí ulicemi Barvířskou, Orlí a Františkovskou k Viaduktu zůstal bez provozu.

1933

Dne 17.5. byl předložen projekt prodloužení pouliční dráhy od konečné stanice v Horním Hanychově k dolní stanici nově postavené lanové dráhy na Ještěd. Tento projekt však zůstal neuskutečněn. Dne 24.7. zahájila provoz nová dopravní kancelář u nádraží a původní budova čekárny a dopravní kanceláře na Gottwaldově náměstí byly ještě v témže měsíci zbourány.

1936

Stavba čekárny u nádraží byla zahájena dne 9.3. Přepravní výkony byly v tomto roce nejnižší od roku 1916, projevil se vliv světové hospodářské krize.

1937

V tomto roce byly také sneseny poslední zbytky kolejí ve Františkovské ulici a použity byly při opravách hanychovské trati.

1938


Dne 18.2. byla zahájena stavba nové měnírny v Horním Hanychově na Spáleništi, která byla dána do provozu již 5.4.

1940

Dne 9.9. byla zahájena stavba druhé koleje v úseku Nádraží - Viadukt a 3.11. byla tato napojena na stávající kolej u nádraží.

1941

Dne 20.2. byla povolena přístavba vozovny. V tomtéž roce byl vykoupen pozemek vedle vozovny a rozšířeny skladovací prostory.

1943

Dne 1.6. přebírá pouliční dráha od DR do správy lanovou dráhu na Ještěd.

1944

V Rochlici byla dne 19.5. dána do provozu nová měnírna. Od 29.7. byla v provozu ve vyústění Pražské ulice na Gottwaldově náměstí nová elektromagnetická výhybka. Ve dnech 9. – 11.12. byla postavena vlečná kolej k mlékárně v Žitavské ulici.

1945

V únoru byl jeden motorový vůz upraven pro přepravu konví s mlékem. Dne 20.6. byla lanová dráha na Ještěd předána ČSD.

1947

Byly zahájeny přípravné práce na výstavbě meziměstské trati Liberec – Jablonec nad Nisou.

1948

Dne 1.2. dochází ke spojení dopravních podniků měst Liberce a Jablonce nad Nisou v jeden dopravní podnik.

1950

V dubnu byly zahájeny práce na stavbě smyčky v Lidových sadech; do provozu byla předána dne 20.6. a byla vůbec první smyčkou v Liberci.

1951

V květnu byla trať mezi výhybnou Krematorium a křižovatkou ulic Košické a M. Horákové přeložena na vlastní těleso na okraji vozovky. V tomto roce došlo také k oplocení vozovny. Dosud nádvoří vozovny tvořilo součást veřejné komunikace ( Nitranské ulice ). Byla dokončena stavba úseku meziměstské trati a to z Jablonce nad Nisou do Proseče nad Nisou v délce 4,5 km.

1953


V létě toho roku byly položeny koleje meziměstské trati až do Vratislavic nad Nisou ke kostelu. Jablonecká provozovna spojených dopravních podniků zahájila provoz 15.11. do Proseče nad Nisou.

1954

Od 15.2. jezdily tramvaje z Jablonce až do Vratislavic nad Nisou, kde se až do zahájení provozu na celé trati přestupovalo na autobus.

1955

Dne 1.1. byl zahájen provoz na celé meziměstské trati z Liberce do Jablence: nová linka spojených Dopravních podniků byla označena č. 11. V Jablonci nad Nisou byla trať vedena velikým obloukem, který začínal u městských lázní, dále vedla ulicí Budovatelů přes Dukelské náměstí a ulicí U zeleného stromu do ulice Pražské. Dále pokračovala ulicí Sadovou a Poštovní zpět k městským lázním. Konečná stanice byla u vozovny v ulici Přažské, kde vozy linky č. 11 používaly výhybnu společně s vozy jabloneckých linek č.1 a č.3.

1956

V červnu byly zahájeny práce na stavbě druhé koleje v úseku Viadukt - Pekárny. Celý tento úsek byl předán do provozu dne 30.11. V prosinci byl mezi Gottwaldovým náměstím, Fűgnerovou ulicí a Náchodskou ulicí vybudován kolejový trojúhelník.

1957

Začátkem roku byly zahájeny práce na stavbě smyčky na konečné stanici v Horním Hanychově; do provozu byla dána dne 10.3. V srpnu byly zahájeny práce na rozšíření Jánské ulice; v důsledku toho jezdily tramvaje jednokolejně v obou směrech dolní  části ulice 1. máje. Provoz v tomto úseku byl řízen semafory. Koncem října byla stavba kolejí v Jánské ulici již před dokončením. Koncem roku byla zahájena přestavba ( rozšíření ) mostu přes Nisu v ulici 1. máje.

1958


V souvislosti s rozšířením Jánské ulice byly položeny kolejnice i ve Švédské ulici, tento úsek sloužil jako spojka mezi vozovnou a konečnou stanicí linky č. 11. Krátká spojka mezi ulicemi Jánskou a Švédskou sloužila od 19.11. vozům linky č. 2, které již nejezdily částí ulice Náchodské a měly nyní na Soukenném náměstí společnou stanici s linkami č. 1, 3 a 4.

1960


Dne 31.10. jela naposledy linka č.2 na trati Rochlice – Růžodol I. Během tří let po zrušení linky č.2 byly postupně sneseny kolejnice a veškeré další zařízení na celé trati.

1962

Dne 1.5. byla předána do provozu smyčka u zastávky Vápenka.

1963

Koncem roku byla dokončena výhybna Kubelíkova ulice a smyčka v Dolním Hanychově.

1964

Dne 24.5. jely naposledy tramvaje z Lidových sadů ulicí Sokolskou kolem hlavní pošty na náměstí Dr. E. Beneše. K tomuto datu bylo dokončeno zdvoukolejnění dolní části ulice 5. května.

1965

V říjnu byla dokončena smyčka v areálu vozovny.

1966

Na jaře tohoto roku byla dokončena stavba výhyben Vratislavice lékárna a Textilana na jablonecké trati. Byl tím umožněn provoz nové linky z Liberce do Vratislavic nad Nisou ke kostelu. Nová linka jezdila jen ve všední dny, v ranních a odpoledních špičkách a byla označena č. 5. Koncem roku byla dána do provozu nová pojízdná měnírna v Dolním Hanychově.

1969

Provoz na lince č.5 z Liberce do Vratislavic nad Nisou – kostel byl pro nedostatek provozuschopných vozidel typu 6 MT udržován autobusy.

1970

Od 1.1. převzal celou trať z Liberce do Jablonce do správy DP Liberec. K tomuto datu zrušil DP Jablonec úplně kolejovou dopravu. Jediná provozuschopná kolej v jablonecké vozovně byla pronajata DP Liberec k odstavování vozů, které vyjížděly ráno z Jablonce nad Nisou. V tomto roce byl také vybudován nový kolejový trojúhelník ve Fűgnerově ulici v Liberci. Odpadlo tím přepřahování vlečných vozů a tím bylo také umožněno nasazovat do provozu na meziměstskou trať vozy řady T. Od 1.5. byl v provozu nový dispečink městské dopravy na Gottwaldově náměstí.

1971


V důsledku stavby nového obchodního domu v prostoru mezi ulicemi Náchodskou a Jánskou musela být zrušena manipulační kolej mezi vozovnou a konečnou stanicí linky č. 11 ve Fűgnerově ulici, která vedla ulicí Švédskou. Byla vybudována nová spojka ze Soukenného náměstí do Fűgnerovy ulice.

1972

Od 27.3. byla zahájena přestavba meziměstské trati v úseku Jablonec nad Nisou - Proseč nad Nisou, MNV. Náhradní dopravu v tomto úseku obstarávaly autobusy, na něž se v Proseči nad Nisou přestupovalo. Pro otáčení souprav byl v blízkosti zastávky Proseč nad Nisou, MNV vybudován kolejový trojúhelník. V září byl zdvoukolejněn úsek Pekárny - Vápenka; koleje byly položeny na vlastní těleso.

1973

Dne 1.4. byly v provozu naposledy dvounápravové, obousměrné tramvaje a vlečné vozy. Dojezdily na úseku Liberec, Fűgnerova ulice – Proseč nad Nisou MNV, jehož přestavba byla zahájena 2.4. Tímto započala rekonstrukce celé meziměstské trati ( linky č. 11 ). Náhradní dopravu mezi Libercem a Jabloncem obstarávaly autobusy. Pro rekonstruovanou trať byly dodány nové tramvaje T3.

1975

Provoz na rekonstruovaném úseku Liberec, Fűgnerova ulice - Vratislavice nad Nisou, smyčka, byl zahájen dne 31.12. Na tomto úseku jezdí nové tramvaje dodané v roce 1973.

1976

Dne 5.4. byl na rekonstruovaném úseku linky č. 11 zahájen provoz celodenní, o sobotách i v neděli. Vozy jezdící nepřetržitě jsou označeny jako linka č. 11, vozy jezdící jen ve špičce jako linka č. 5.

1979

K 1.7. zavedeno "mechanizované odbavování cestujících" a nástup všemi dveřmi (kromě linky č.11, kde byli průvodčí až do roku 1987.

1981


Od 5.9. se při jízdě do Lidových Sadů vystupovalo na nové zastávce v Moskevské ulici a nastupovalo se opět v ulici 5. května. Příčinou byl havarijní stav domů na náměstí, kolem kterých musely jezdit tramvaje prázdné.

Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou, a. s..           Tvorba www stránek a SEO optimalizace Liberec