Projekt centra historie tramvajové dopravy
Vznik myšlenky muzea
Ačkoli se to dnes zdá být ještě daleko, nezadržitelně se blíží konec jedné tramvajové éry na území dnešní České republiky a to ukončení pravidelného provozu tramvají na úzkém, metrovém rozchodu kolejí. Zatímco před více než půl stoletím bývaly úzkorozchodné elektrické dráhy fenoménem nejen v severočeském regionu, dnes je Liberec, potažmo meziměstská trať do sousedního Jablonce nad Nisou posledním místem v naší zemi, kde lze „metrovku“ ještě spatřit. V souvislosti s postupnou přestavbou právě této meziměstské tratě se ale dnes ještě docela všední skutečnost stane minulostí.
V současné době je v péči občanského sdružení Boveraclub několik tramvajových vozů v různých podobách (tj. pojízdné, v rekonstrukci, v nálezovém stavu – podrobně viz dále) a vedle nich také množství artefaktů, archiválií a hlavně fotografií nashromážděných díky úsilí pánů Erwina Cettinea, Antona Schlupeka a Gisberta Jäkla, kteří stáli u zrodu dokumentačních aktivit dnešního Boveraclubu a z jejichž pozůstalosti máme tu čest dnes čerpat. To vše by si jistě zasloužilo rozsáhlejší a systematičtější zpřístupnění, než které umožňuje například den otevřených dveří v areálu dopravního podniku.
Prvotní myšlenka na vznik muzea pochází již z 90. let 20. století, kdy byla pro tyto účely vytipována budova bývalých jabloneckých tramvajových dílen v Pražské ulici. Do té doby byl tento objekt ze stavebního hlediska téměř v původním stavu včetně zachované tramvajové posuvny. Konec snahám o umístění muzea do těchto prostor byl způsoben propadem střechy (14. února 2006) do haly dílen. Budova byla následně opravena, čímž ztratila část své historické hodnoty a nyní slouží společnosti BusLine a.s. (do konce roku 2010 ČSAD Jablonec nad Nisou a.s.). Přibližně začátkem roku 2009 padl do hledáčku členů Boveraclubu další objekt – pavilon „I“. Nachází se na libereckém výstavišti, které je v posledních letech využíváno sporadicky několikrát do roka, zpravidla jen v části areálu.
Poloha muzea
Předností zvoleného pavilonu „I“ je především jeho poloha v širším centru v turisticky či volnočasově atraktivní zóně nedaleko významných cílů – Severočeského muzea, lázní (v rekonstrukci na galerii) a také zoologické či botanické zahrady. Z technického hlediska je zde možnost přímého napojení na tramvajovou trať vedenou Masarykovou třídou z centra do Lidových sadů, kde je plánováno zachování obou rozchodů – tedy 1000 i 1435 mm – i po budoucí změně rozchodu na poslední čistě úzkorozchodné tramvajové trati spojující Liberec a Jablonec nad Nisou.
Areál muzea zahrnuje kromě samotné výstavní haly další dva objekty, a to vstupní pavilon a restauraci, které jsou mezi sebou propojeny. Dále je součástí areálu venkovní plocha nacházející se za vstupním objektem a restaurací. S využitím tohoto prostranství se počítá například pro stavbu dětské „tramvajové malodrážky“.
Popis návrhu muzea
V úvodních studiích bylo počítáno jen s rekonstrukcí pavilonu „I“. Po provedení detailnějších průzkumů musel být záměr přepracován na novostavbu. Důvodem byla především malá únosnost střešní konstrukce ve vztahu k dnešním normám pro dovolené zatížení sněhem a problematická únosnost podlahové desky – rekonstrukce by byla dražší než novostavba. Celému návrhu dominuje nově navržená výstavní hala o rozměrech 74 x 25 metrů, kde bude umístěna podstatná část expozice.
Z přilehlé tramvajové tratě bude objekt napojen na traťovou kolej ve směru do centra manipulační splítkovou (tj. obourozchodnou) kolejí. V hale se tato kolej rozvětví do celkem tří kolejí, přičemž z jedné jedné z nich bude možné za pomoci původem jablonecké přesuvny přemístit vozy na další dvě koleje.
Jak je zmíněno výše, je součásti muzea také vstupní pavilon a restaurace. Vstupní pavilon je přízemní objekt, který tvoří několik částí: pokladny, kanceláře a příslušenství, které budou po rekonstrukci sloužit stejnému účelu. Patrová restaurační část bude sloužit pro občerstvení návštěvníků a salónek, který je umístěn v horním patře, bude využíván také jako klubovna různých zájmových sdružení nebo kroužků a také pro setkání odborné veřejnosti zajímající se o historii tramvajové dopravy.
Více informací na webových stránkách BoveraClub



